Zadní část ramen se při běžném posilování často dostává do pozadí. Mnoho tréninků obsahuje tlaky nad hlavu, kliky nebo cviky na hrudník, při kterých pracuje hlavně přední část ramen. Cílené cviky na zadní ramena proto mohou být užitečným doplněním vyváženého tréninku horní poloviny těla.
Nejde jen o výběr jednoho „nejlepšího“ cviku. Důležité je provedení, přiměřená zátěž a schopnost vnímat, odkud pohyb vychází. Zadní ramena jsou menší svalová oblast, proto se při příliš těžké váze snadno zapojí hlavně horní část zad, trapézy nebo švih celého těla.
Pokud hledáte širší souvislosti včetně cviků pro přední a boční část ramen, navazuje tento návod na kompletní přehled cviků na ramena.
Zadní část deltových svalů se podílí na pohybech paže směrem dozadu a do stran. V tréninku ji lze zatěžovat zejména různými variantami obráceného rozpažování, přítahů a cviků s gumou nebo kladkou.
Smyslem samostatného zařazení není izolovat každou část těla za každou cenu. Jde spíše o to, aby trénink ramen nestál pouze na tlacích a předních deltových svalech. Pro začátek často stačí vybrat jeden nebo dva cviky a věnovat pozornost čistému pohybu.
Než začnete vybírat konkrétní cvik, vyplatí se držet několik jednoduchých zásad. Pomohou vám lépe kontrolovat pohyb a snížit riziko, že bude cvičení nepříjemné.
Jde o dostupnou variantu pro domácí trénink i posilovnu. Postavte se stabilně, mírně pokrčte kolena a předkloňte se s rovnými zády. Jednoručky nechte pod rameny, lokty držte lehce pokrčené a paže rozpažujte do stran.
V horní části pohybu se na okamžik zastavte a činky vraťte dolů kontrolovaně. Nemusíte usilovat o co nejvyšší zvednutí paží. Důležitější je, aby pohyb nevedl švihem a aby se ramena nevytahovala k uším.
Častá chyba: Příliš hluboký předklon bez kontroly zad nebo rychlé rozhazování činek. Pomoci může menší zátěž a pomalejší tempo.
Šikmá lavice může usnadnit kontrolu trupu, protože se nemusíte tolik soustředit na udržení předklonu. Lehněte si hrudníkem na opěradlo, nechte ruce s jednoručkami volně dolů a rozpažujte je do stran.
Tato varianta se hodí pro cvičence, kteří při předklonu často zapojují bedra nebo používají příliš velký švih. I zde platí, že lehčí jednoručky a přesná dráha pohybu jsou užitečnější než snaha o co nejvyšší váhu.
Častá chyba: Zaklánění hlavy nebo zvedání ramen směrem k uším. Držte krk v neutrální poloze a soustřeďte se na plynulý pohyb paží.
Gumu upevněte přibližně do výšky obličeje. Uchopte ji oběma rukama, ustupte tak, aby byla mírně napnutá, a přitahujte ruce směrem k obličeji. Lokty směřují do stran a pohyb končí ve chvíli, kdy jej stále zvládáte bez předsouvání hlavy.
Guma dovoluje snadno upravit odpor tím, jak daleko od jejího ukotvení stojíte. Cvik lze proto využít jako součást rozcvičení nebo jako lehčí doplněk na konci tréninku.
Častá chyba: Přílišné prohnutí v bedrech a tah prováděný jen pažemi. Zpevněte střed těla a udržte pohyb pod kontrolou.
Na kladkách lze cvičit ve stoje s protilehlým úchopem. Pravou rukou uchopte levé madlo a levou rukou pravé madlo. Paže začínají před tělem a následně je vedete do stran a mírně dozadu.
Výhodou kladky je plynulý odpor během celé dráhy. Nastavte si však takovou zátěž, abyste nemuseli rotovat trupem ani zrychlovat pohyb v poslední části opakování.
Častá chyba: Otáčení celého těla do strany. Stůjte pevně, mírně pokrčte kolena a nechte pracovat hlavně paže a ramena.
Tuto variantu lze provádět s gumou, na kladce nebo s lehkou činkou. Při přítahu vedete lokty více do stran než u běžného veslování. Pohyb je kratší a kontrolovaný; cílem není přitáhnout zátěž co nejdál za tělo.
Veslování s lokty do stran může zapojit i další svaly horní části zad, což je přirozené. Soustřeďte se hlavně na stabilní trup a na to, abyste nepřebírali pohyb rameny vytaženými k uším.
Častá chyba: Volba příliš velké váhy, kvůli které se z cviku stane švihové přitahování celým tělem.
Pro jednoduchý začátek vyberte jeden cvik s jednoručkami nebo kladkou a jednu lehčí variantu s gumou. Začněte několika kontrolovanými sériemi s počtem opakování, při kterém dokážete zachovat techniku od začátku do konce.
Pokud už cvičíte záda, můžete některý z těchto cviků zařadit na konec tréninku zad. Jestli máte samostatný trénink ramen, mohou zadní ramena doplnit tlaky a upažování. Další varianty a obecné zásady najdete v článku nejlepší cviky na ramena.
U zadních ramen obvykle nerozhoduje jen samotný název cviku. Stejná varianta může fungovat odlišně podle zátěže, postoje a kontroly pohybu. Nejčastěji se objevují tyto chyby:
Pokud se v oblasti ramene objeví bolest, potíže se opakují nebo si nejste jistí provedením, cvik přerušte a zvažte konzultaci s kvalifikovaným trenérem nebo zdravotnickým odborníkem. Správná technika má přednost před počtem opakování i použitou vahou.
Nejlepší cviky na zadní ramena jsou ty, které dokážete provádět plynule, bez švihu a s přiměřenou zátěží. Obrácené rozpažování, přítahy gumy k obličeji, kladky i veslování s lokty do stran nabízejí různé možnosti podle dostupného vybavení. Vyberte si jednu či dvě varianty, sledujte kvalitu pohybu a postupujte pozvolna.