Nadýmání: Když tělo pod tlakem volá o pomoc

22. 6. 2025

Co je nadýmání a proč se s ním potýká tolik lidí?

Nadýmání je jedním z nejčastějších a zároveň nejvíce podceňovaných trávicích problémů současnosti. Nejde pouze o krátkodobý diskomfort po vydatném jídle – v mnoha případech je nadýmání dlouhodobým signálem, že tělo ztrácí schopnost udržovat vnitřní rovnováhu, tzv. homeostázu. Z hlediska fyziologie jde o nadměrné hromadění plynů v trávicím traktu, obvykle v tenkém a tlustém střevě. Tento stav bývá doprovázen pocitem tlaku, rozpínání, bolestí, křečemi nebo hlučnou peristaltikou.

Nadýmání může být způsobeno celou řadou faktorů – od nesprávných stravovacích návyků, přes potravinové intolerance až po psychosomatické příčiny. V pozadí často stojí porucha nervové regulace trávicího ústrojí (tzv. osa střevo–mozek), mikrobiální nerovnováha nebo oslabení enzymatické aktivity. Funkční medicína vnímá nadýmání jako příznak komplexního rozhození vnitřního prostředí – metabolické, hormonální i psychické.

Nadýmání a střevní plyny: Když se v břiše vaří

Střevní plyny se přirozeně vyskytují u každého člověka. Jsou výsledkem fyziologických procesů, jako je trávení, kvašení a vstřebávání živin. Plyny vznikají buď z polknutého vzduchu (aerofagie), nebo jako vedlejší produkt metabolismu střevních bakterií. Z chemického hlediska jde nejčastěji o dusík, oxid uhličitý, metan a vodík.

Když však jejich množství přesáhne určitou míru, dochází k pocitům nafouknutí, tlaku a zvýšené plynatosti. Klíčové faktory, které k tomu přispívají:

Nadměrný příjem rafinovaných sacharidů a cukrů (fruktóza, laktóza, sorbitol)
Nezvládnuté potravinové intolerance a přecitlivělost (např. histaminová intolerance)
Nerovnováha střevního mikrobiomu (dysbióza)
Nedostatek žaludeční kyseliny a trávicích enzymů
Chronický stres a úzkosti ovlivňující trávení přes vegetativní nervový systém

Podle studií se u části populace vyskytuje tzv. SIBO – přerůstání bakterií v tenkém střevě, které zvyšuje fermentaci a tvorbu plynů. Tento stav je často provázen i malabsorpčními syndromy, únavou a nedostatkem živin.

🔍 Zajímavost: U žen může být nadýmání cyklické a souviset s hormonálními změnami během menstruačního cyklu. Estrogeny a progesteron ovlivňují motilitu střev a mohou zpomalit odchod plynů.

Praskání kloubů a plyny v kloubních spárách

Přestože se nadýmání spojuje především s trávicím traktem, plyny se v těle mohou hromadit i na jiných místech – například v kloubních spárách. Zvuk „prasknutí“ při pohybu kloubu je často výsledkem náhlé změny tlaku, která vede k uvolnění plynových bublin (zejména dusíku) v synoviální tekutině. Tento fenomén se nazývá kavitace.

Samotné praskání nemusí být nebezpečné, ale při častém výskytu může svědčit o přetížení, nedostatku výživy kloubů nebo počínajících degenerativních změnách. Oxidativní stres a zánět zvyšují riziko poškození kloubních struktur.

📌 Odborné doporučení: Podpořte zdraví kloubů přísunem kvalitních kolagenových peptidů, vitamínu C (nezbytného pro tvorbu kolagenu), antioxidantů a protizánětlivých bylinných extraktů jako je boswellia nebo kurkumin.

Překyselení, pH a vnitřní rovnováha

Acidobazická rovnováha je zásadním faktorem pro správné fungování metabolismu, nervového systému a imunitních procesů. Tělo reguluje pH především prostřednictvím dýchání (eliminace CO₂), ledvinami (vylučování vodíkových iontů) a pufrovacích mechanismů v krvi.

Když je tělo dlouhodobě zatěžováno acidotvornými faktory – jako je nadměrná konzumace masa, kávy, alkoholu, cukru a stres – dochází ke snižování pH v buňkách a tkáních. Tento stav narušuje enzymatické procesy, zpomaluje regeneraci a může ovlivňovat složení střevní mikroflóry. Nadměrná kyselost prostředí například podporuje růst patogenních bakterií a kvasinek, které fermentují nestrávené cukry za vzniku plynů.

🥦 Tip: Zařaďte do jídelníčku více zelené listové zeleniny, obilovin jako je pohanka a jáhly, bylinky, dostatek vody s přídavkem minerálů. Omezte potraviny s vysokým glykemickým indexem a stresové situace, které zvyšují hladinu kortizolu a zhoršují pufrovací kapacitu organismu.

Nadýmání a oběhový systém: Neviditelný tlak zevnitř

Střevní plyny a zvýšené množství CO₂ mohou mít nepřímý vliv i na krevní oběh. Vysoké množství plynů ve střevě může omezit brániční dýchání, ztížit roztažení plic a vést ke snížení okysličení krve. V důsledku toho může docházet ke stagnaci lymfy, zadržování vody v těle, otokům a horšímu vstřebávání živin.

Navíc se přetížený trávicí trakt stává metabolicky náročným – tělo přesouvá krevní zásobení do střev, což může omezit prokrvení jiných orgánů. Tím se vytváří celkové zpomalení organismu, únavový syndrom a zvyšuje se zánětlivá zátěž.

Když selže homeostáza: Co nám říká nadýmání?

Homeostáza znamená rovnováhu – mezi příjmem a výdejem, mezi regenerací a výkonem, mezi klidem a stresem. Nadýmání často naznačuje, že se tělo snaží vyrovnat s přetížením a už to samo nezvládá. Varovné příznaky:

Chronické nafouknutí břicha po každém jídle
Bolestivé napětí ve střevech, tlak pod žebry
Praskání kloubů, bolesti hlavy, tlak na hrudi
Celková zpomalenost, únava, změna nálad, podrážděnost

V takovém stavu je nutné začít tělu naslouchat a řešit příčinu, ne jen tlumit symptomy. Vědomý přístup ke stravě, hydrataci, pohybu a duševní hygieně je základem zdravého trávení.

Jak zatočit s nadýmáním: Praktické rady

✅ Jez pomalu a vědomě – každý kousek jídla důkladně rozžvýkej a jez bez rušivých vlivů. ✅ Omez fermentující sacharidy (FODMAPs) – zkus eliminační dietu pod vedením odborníka. ✅ Podpoř enzymatické trávení – doplňky jako bromelain, pankreatin, extrakt z artyčoku nebo hořce. ✅ Zapoj bylinky – fenykl, máta, meduňka, kmín, kurkuma i gotu kola. ✅ Každodenní pohyb – pomáhá peristaltice, stimuluje lymfu a zlepšuje dýchání. ✅ Zaměř se na mikrobiom – fermentované potraviny, vláknina (inulin, psyllium), prebiotika a probiotika. ✅ Dýchání a relaxace – hluboké dýchání do břicha, jóga, meditace, masáže břicha.

Závěr: Když je jeden „prd“ lepší než 1000 doktorů

V některých případech může být naprosto obyčejný, i když kulturně zpochybňovaný úkon – tedy tiché a spontánní uvolnění střevních plynů (lidově řečeno „prd“) – terapeuticky účinnější než zbytečná návštěva lékaře. Z odborného hlediska totiž řízené nebo přirozené uvolnění nadměrného vnitřního tlaku pomáhá nejen fyzicky snížit distenzi střeva, ale také zlepšit cirkulaci, snížit tlak na bránici, zlepšit dýchání a často i psychickou pohodu. Nadměrné zadržování plynů může vést k bolestem břicha, zácpě, poruchám trávení, refluxu, či dokonce k vagovému stresu, který ovlivňuje srdeční činnost a nervové řízení orgánů. V tomto kontextu lze říci, že „vypuštění páry“ (doslova i obrazně) je přirozenou detoxikační reakcí organismu. Pokud tedy člověk v bezpečí a soukromí uleví svému tělu způsobem, který je zcela přirozený, bezbolestný a neinvazivní, mnohdy tím zabrání zbytečné medikaci nebo vyšetřením, která řeší až důsledky, nikoliv příčinu. V této rovině lze s nadsázkou i vědeckým respektem říci: jeden dobře načasovaný prd je někdy lepší než tisíc doktorů.

Zde je přehledná tabulka přirozeného výskytu střevních plynů (lidově „prdů“) v závislosti na různých situacích a fyziologickém stavu. Tabulka je orientační, opírá se o klinické pozorování a gastroenterologické studie:

Situace / Stav	Počet „prdů“ za den (orientačně)	Poznámka / Výklad
Zdravý dospělý člověk (klidový režim)	10–20×	Naprosto normální rozptyl, většina plynů je bez zápachu.
Po konzumaci luštěnin a vlákniny	15–25×	Fermentace vlákniny v tlustém střevě zvyšuje produkci H₂ a CH₄.
Vegetarián / vysoký příjem zeleniny	20–30×	Bohatší mikrobiom = více fermentace, ale většinou bez dyskomfortu.
Při přejedení / těžkém jídle	25–35×	Delší trávení a kvašení, častější pocity tlaku a nafouknutí.
Syndrom dráždivého tračníku (IBS)	30–50×	Zvýšená střevní citlivost a produkce plynu, často bolestivá.
Při stresu a úzkosti	20–40×	Aktivace sympatiku, zhoršená motilita, aerofagie.
Po antibiotikách (narušený mikrobiom)	5–30× (nepravidelné)**	Dysbióza ovlivňuje množství i pach plynů.
SIBO (přerůstání bakterií v tenkém střevě)	30–70×	Typická je silná plynatost, bolest a zápach.
Děti (do 3 let)	10–40×	Nezralé trávení, časté uvolňování plynů.
Senioři	15–30×	Zpomalená peristaltika, ztráta enzymatické aktivity.

🔬 Poznámka: Norma se vždy posuzuje individuálně. Pokud nadýmání nezpůsobuje bolest, společenské omezení nebo jiné symptomy, není třeba se znepokojovat ani vyšší frekvencí.